Otevřené vyučování a klíčové kompetence
Smyslem a cílem školního vzdělávání je vybavit žáky souborem klíčových kompetencí a
připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění v životě. Otevřené vyučování umožňuje
efektivně rozvíjet některé kompetence a proto se může stát vzdělávací strategií,
kterou školní vzdělávací program bude preferovat.
Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností,
postojů a hodnot. Rámcový vzdělávací program stanoví 6 základních kompetencí. K
jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i
aktivity a činnosti, které ve škole probíhají.
Metody otevřeného vyučování přispívají k rozvíjení celé řady kompetencí mnohem
efektivněji, než metody tradičně používané.
1. Kompetence k učení
Člověk má umět vybírat si a využívat pro efektivní učení vhodné způsoby,
metody a strategie. Otevřené vyučování k získání těchto kompetencí nabízí mnoho
příležitostí. Například zadání týdenního plánu znamená, že je žák postaven
před úkol učit se
rozvrhnout si práci. Postup plnění jednotlivých úkolů není předem stanoven. Při
otevřeném vyučování je
práce organizována tak, že po zevrubném seznámení s určitým úsekem učiva (může
být provedeno frontálně) žáci vstupují do fáze procvičování a upevnění dovedností a poznatků a přitom si
již sami vybírají vhodné pracovní materiály, pracují s nimi, radí se spolu navzájem, kontrolují si
výsledky. Zkušenosti ukazují, že učení, při němž si žáci svou práci mohou sami organizovat, silně podporuje
vnitřní motivaci (učení děti baví). Tím se posiluje důležitá složka kompetence k učení - rozvíjení
pozitivního vztahu k učení.
Týdenní plán nestanoví ani pořadí uložených úkolů, ani místo, kde má
žák úkol plnit. |
 |
Otevřené vyučování podporuje rozvoj kompetencí k učení zejména tím, že
žáky podněcuje, aby si plánovali své učební činnosti.
Pracovní list |
 |
|
2. Kompetence k řešení problémů.
Při otevřeném vyučování se žákům nabízejí k řešení různé úkoly – například formou pracovních listů. Tyto úkoly mohou
nabízet různé varianty řešení a podněcovat k hledání vhodných
postupů. Žáci se tak učí odhalovat a řešit problémy. Prostor pro formulaci problémových úloh
se při otevřeném vyučování vytváří
mnohem snadněji, než při výuce vedené tradičními postupy.
Také nabídka různých úkolů představuje pro žáky určitý problém, jaké úkoly si
zvolit, v jakém pořadí je řešit. Žák není jen pasivním vykonavatelem pokynů vyučujícího – musí
řešit problém, jak si učivo aktivně osvojovat.
Důležitým znakem otevřeného vyučování je také vhodné uspořádání pracovního
prostředí, kdy se mohou k učebním činnostem a k řešení úkolů využívat různé prostory v učebně i prostory
mimo učebnu. Tím se podněcuje rozvoj uvažování o možnostech řešení problémů. Samostatnost při
rozhodování vede i k podpoře a rozvíjení zodpovědnosti. |
Otevřené vyučování podporuje rozvoj kompetencí k řešení problémů
zejména tím, že úkoly pro volnou práci jsou zpravidla formulované jako problém a
žáci mají při jejich řešení více možností.
3. Kompetence komunikativní.
Na rozdíl od tradiční výuky, při níž převažuje jednosměrná komunikace –
vyučující hovoří (vykládá látku, dává pokyny apod.) a žák naslouchá, klade
otevřené vyučování
důraz na vzájemnou komunikaci. Část denního programu představují diskuse – rozhovory. Předmětem
rozhovorů je vše, co se
děje ve škole (rozhovory k jednotlivým probíraným tématům) i v okolí dětí mimo
školu (například v rodině). Žáci sedí na koberci nebo na
židličkách v kruhu. Jsou stanovena pravidla – například naslouchat ostatním, snažit se jim
porozumět, zapojovat se do diskuse, vhodně argumentovat, obhajovat svůj názor.
Rozhovory se vztahují i k probíranému učivu a přispívají k lepšímu pochopení
látky.
|
 |
Otevřené vyučování podporuje rozvoj komunikativních kompetencí zejména
tím, že žáci jsou
vedeni k pravidelné výměně názorů při rozhovorech v kruhu.
 |
4. Kompetence sociální a personální.
Aby žáci uměli spolupracovat ve skupině, přijímali
určité role pro práci
ve skupině a pozitivně ovlivňovali kvalitu společné práce, musejí tímto
způsobem pravidelně pracovat. Při
otevřeném vyučování se většinou pracuje v malých skupinách – obvykle v počtu 4 až 6 u spojených školních
stolečků. Některé úkoly jsou zadány tak,
že se podílejí všichni, některé
plní žáci ve skupině jako
své vlastní úkoly. Mohou si pomáhat.
Práce ve skupině je individuální činnost,
která podporuje
sebedůvěru a vede k pocitu sebeuspokojení a sebeúcty. To se týká i těch
úkolů, které se
plní společně. |
Otevřené vyučování podporuje rozvoj kompetencí sociálních a
personálních zejména tím, že
žáci pracují převážnou většinu učební doby v malé skupině.
5. Kompetence občanské
Občanské kompetence jsou
takové znalosti,
dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty, které umožní žákům v dospělosti
plnohodnotné zapojení do života
občanské společnosti. Školní třída představuje při otevřeném vyučování skupinu,
kde platí určité
společenské normy a jednotlivé činnosti probíhají podle stanovených pravidel
(např. pravidla pro volnou
práci). Na tvorbě pravidel pro činnosti i pro vzájemné soužití se podílejí
všichni společně – děti i
vyučující. Dodržování pravidel vyžaduje odpovědný přístup, který je podmínkou,
že
otevřené vyučování bude fungovat. Důležitým znakem
práce při otevřeném
vyučování je spolupráce a vzájemná pomoc při řešení společných i individuálních úkolů.
Některé z občanských kompetencí uvedených v RVP (např. ochrana životního
prostředí, pozitivní postoj
ke kulturním tradicím aj.) jsou mezi základními požadavky na práci ve škole. |
 |
Příklad velice jednoduchých pravidel |
|
Otevřené vyučování podporuje rozvoj občanských kompetencí tím,
že je zahrnuje do
základních pravidel soužití ve třídě. Žáci si uvědomí, že tyto kompetence jsou podmínkou úspěšné
práce.
6. Kompetence pracovní
Učení je při otevřeném vyučování chápáno jako pracovní činnost, jako plnění
určitých úkolů, které
zadává vyučující a které si navíc každý podle nabídky stanoví i sám pro sebe.
Zamyšlení nad týdenním
plánem má vyvolávat představu o tom, jakými cestami bude jednotlivých cílů
dosaženo. Během plnění úkolů
dochází k adaptaci a přizpůsobení novým podmínkám. Při otevřeném vyučování je
část úkolů zaměřena i
k praktickým činnostem, v nichž se rozvíjejí jednotlivé pracovní dovednosti. |
 |
Otevřené vyučování podporuje rozvoj pracovních kompetencí zejména tím,
že pojímá učení jako
pracovní činnost vedoucí k realizaci určitého záměru.
ZPĚT
na hlavní stránku OTEVŘENÉ VYUČOVÁNÍ