Otevřené vyučování a klíčové kompetence

Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot. Rámcový vzdělávací program stanoví 6 základních kompetencí. K jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají.

Metody otevřeného vyučování přispívají k rozvíjení celé řady kompetencí mnohem efektivněji, než metody tradičně používané.

1. Kompetence k učení Člověk má umět vybírat si a využívat pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie. Otevřené vyučování k získání těchto kompetencí nabízí mnoho příležitostí. Například zadání týdenního plánu znamená, že je žák postaven před úkol učit se rozvrhnout si práci. Postup plnění jednotlivých úkolů není předem stanoven. Při otevřeném vyučování je práce organizována tak, že po zevrubném seznámení s určitým úsekem učiva (může být provedeno frontálně) žáci vstupují do fáze procvičování a upevnění dovedností a poznatků a přitom si již sami vybírají vhodné pracovní materiály, pracují s nimi, radí se spolu navzájem, kontrolují si výsledky. Zkušenosti ukazují, že učení, při němž si žáci svou práci mohou sami organizovat, silně podporuje vnitřní motivaci (učení děti baví). Tím se posiluje důležitá složka kompetence k učení - rozvíjení pozitivního vztahu k učení.  Týdenní plán nestanoví ani pořadí uložených úkolů, ani místo, kde má žák úkol plnit.

Pracovní list

2. Kompetence k řešení problémů. Při otevřeném vyučování se žákům nabízejí k řešení různé úkoly – například formou pracovních listů. Tyto úkoly mohou nabízet různé varianty řešení a podněcovat k hledání vhodných postupů. Žáci se tak učí odhalovat a řešit problémy. Prostor pro formulaci problémových úloh se při otevřeném vyučování vytváří mnohem snadněji, než při výuce vedené tradičními postupy. Také nabídka různých úkolů představuje pro žáky určitý problém, jaké úkoly si zvolit, v jakém pořadí je řešit.  Žák není jen pasivním vykonavatelem pokynů vyučujícího – musí řešit problém, jak si učivo aktivně osvojovat. Důležitým znakem otevřeného vyučování je také vhodné uspořádání pracovního prostředí, kdy se mohou k učebním činnostem a k řešení úkolů využívat různé prostory v učebně i prostory mimo učebnu. Tím se podněcuje rozvoj uvažování o možnostech řešení problémů. Samostatnost při rozhodování vede i k podpoře a rozvíjení zodpovědnosti.

3. Kompetence komunikativní. Na rozdíl od tradiční výuky, při níž převažuje jednosměrná komunikace – vyučující hovoří (vykládá látku, dává pokyny apod.) a žák naslouchá, klade otevřené vyučování důraz na vzájemnou komunikaci. Část denního programu představují diskuse – rozhovory. Předmětem rozhovorů je vše, co se děje ve škole (rozhovory k jednotlivým probíraným tématům) i v okolí dětí mimo školu (například v rodině). Žáci sedí na koberci nebo na židličkách v kruhu. Jsou stanovena pravidla – například naslouchat ostatním, snažit se jim porozumět, zapojovat se do diskuse, vhodně argumentovat, obhajovat svůj názor. Rozhovory se vztahují i k probíranému učivu a přispívají k lepšímu pochopení látky.

4. Kompetence sociální a personální. Aby žáci uměli spolupracovat ve skupině, přijímali určité role pro práci ve skupině a pozitivně ovlivňovali kvalitu společné práce, musejí tímto způsobem pravidelně pracovat. Při otevřeném vyučování se většinou pracuje v malých skupinách – obvykle v počtu 4 až 6 u spojených školních stolečků. Některé úkoly jsou zadány tak, že se podílejí všichni, některé plní žáci ve skupině jako své vlastní úkoly. Mohou si pomáhat. Práce ve skupině je individuální činnost, která podporuje sebedůvěru a vede k pocitu sebeuspokojení a sebeúcty. To se týká i těch úkolů, které se plní společně.

5. Kompetence občanské

Občanské kompetence jsou takové znalosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty, které umožní žákům v dospělosti plnohodnotné zapojení do života občanské společnosti. Školní třída představuje při otevřeném vyučování skupinu, kde platí určité společenské normy a jednotlivé činnosti probíhají podle stanovených pravidel (např. pravidla pro volnou práci). Na tvorbě pravidel pro činnosti i pro vzájemné soužití se podílejí všichni společně – děti i vyučující. Dodržování pravidel vyžaduje odpovědný přístup, který je podmínkou, že otevřené vyučování bude fungovat. Důležitým znakem práce při otevřeném vyučování je spolupráce a vzájemná pomoc při řešení společných i individuálních úkolů. Některé z občanských kompetencí uvedených v RVP (např. ochrana životního prostředí, pozitivní postoj ke kulturním tradicím aj.) jsou mezi základními požadavky na práci ve škole.

Příklad velice jednoduchých pravidel

6. Kompetence pracovní

Učení je při otevřeném vyučování chápáno jako pracovní činnost, jako plnění určitých úkolů, které zadává vyučující a které si navíc každý podle nabídky stanoví i sám pro sebe. Zamyšlení nad týdenním plánem má vyvolávat představu o tom, jakými cestami bude jednotlivých cílů dosaženo. Během plnění úkolů dochází k adaptaci a přizpůsobení novým podmínkám. Při otevřeném vyučování je část úkolů zaměřena i k praktickým činnostem, v nichž se rozvíjejí jednotlivé pracovní dovednosti.