Projekty - součást otevřeného vyučování

Projektová metoda je významnou alternativou k tradičnímu pojetí výuky. Při otevřeném vyučování se často využívá.  
Její podstatou je  předložení určitého úkolu, který má komplexnější charakter a který děti musí řešit.

Principy projektové metody vycházejí ze zásad pedagogického progresivismu formulovaných v USA již koncem 19. století (John Dewey). Myšlenková východiska, směřující k projektové metodě, nalezneme u všech velkých pedagogů, ať už to byl například J. A. Komenský a jeho Schola ludus nebo J. H. Pestalozzi, vychovávající děti švýcarských sedláků k praktickým činnostem apod. V meziválečném Československu měla projektová metoda významné místo v reformě orientovaných školách.V současné době se u nás projektová metoda stále více rozšiřuje.

Výsledkem projektu je zpravidla určitý výtvor - produkt, který žáci postupně vytvářejí. Zadání úkolu, který směřuje k řešení projektu, vzbuzuje zájem o získávání poznatků i dovedností. Motivace vyplývá z potřeby vyřešit úkoly, učení je v této situaci  velice intenzivní.

Základní problém – pojetí výuky

Ve školách dnes často převažuje slovně názorné a transmisivní pojetí výuky. Přeceňuje se výklad učitele - předávání (přenos – transmise) poznatků. Žák je zatlačen do pasivity, spíše poslouchá, zapisuje si, pozoruje, vštěpuje si poznatky do paměti, později je reprodukuje. Vyučovací proces má obvykle jednoduché schéma - motivace, prezentace učiva, procvičení (fixace), prověření naučeného (zkoušení). 

Nové přístupy ke vzdělávání vycházejí z nových poznatků pedagogické psychologie a psychodidaktiky o procesu učení.  Například konstruktivistická koncepce učení zdůrazňuje, že učení je z pohledu žáka aktivní proces, jímž si sám vytváří (konstruuje) své vědění. Je to proces založený na řešení problémů, kdy se předchozí informace a zkušenosti spojují se zkušenostmi novými. Každý si vytváří vlastní stále se rozšiřující poznání. Učitelky a učitelé opouštějí roli pouhých "předavačů" vzdělávacích obsahů a cvičitelů správných činností a stávají se podporovateli - usnadňovateli (facilitátory) učení. Takové pojetí výuky ovšem nutně vede k revizi mnoha tradičních názorů a zvyklostí. Například při otevřeném vyučování je běžné, že žáci nesedí v tradičně uspořádaných lavicích - pracovat se může i na zemi.

Mezipředmětové vztahy a souvislosti

V tradiční škole je učivo rozděleno do vyučovacích předmětů. To souvisí s vývojem vědních oborů a narůstáním objemu poznatků. Systém rozčlenění obsahu vzdělávání do oddělených „předmětů“ v sobě skrývá riziko. Žákům se totiž obsah vzdělávání nabízí jakoby v samostatných nádobách a očekává se, že si potřebnou syntézu vědění vytvoří každý sám.

Problémy izolace jednotlivých předmětů a potřeba propojování vzdělávacích obsahů se v tradiční pedagogice řeší jako otázky mezipředmětových vztahů. Vždy bylo zřejmé, že úzká specializace předmětů může vést k poznatkové roztříštěnosti a k nepochopení souvislostí. Tendence k „předmětovému“ pojetí obsahu vzdělávání je však stále silná.

Aby škola pomohla dětem orientovat se ve složitém světě přesyceném informacemi a vedla k pochopení souvislostí, musí výuka místo probírání jednotlivých více či méně izolovaných témat směřovat k integraci vzdělávacích obsahů. 

Integrace vzdělávacích obsahů

Školní vzdělávací program (školní kurikulum) je možné alespoň pro nižší ročníky prvního stupně založit na integrované výuce.
Podstatou integrované výuky je hledání a nalezení určitých témat učiva, která je možné spojovat bez ohledu na jejich původní začlenění do tradičních předmětů. 
Na prvním stupni základní školy má integrovaný charakter například prvouka. Integraci je však možné prohlubovat a uvažovat o propojení čtení, psaní (seznamování s gramatickými pravidly), matematiky, vlastivědy, přírodovědy, jednotlivých výchov apod. 

Při integraci výuky jde o to, jak naplnit vyučovací dobu, aby v ní byla obsažena jednotlivá témata a činnosti ze všech oblastí uvedených v rámcovém vzdělávacím programu. I když realizaci integračních záměrů může naznačovat školní vzdělávací program, zůstane nakonec na každém učiteli a učitelce, aby sami při výuce  požadavky na integraci uskutečnili.

Projekty - cesta k integrované výuce

Při projektové metodě se pojímá edukační proces integrovaně. Obsahem vyučování přestává být izolované téma „předmětu“. Stávají se jím určité problémy, které je třeba při projektu vyřešit. Výuka vedená klasickým stylem výkladu učitele samozřejmě zcela nezmizí, spoustu věcí je třeba dětem vysvětlit. Těžiště se však přesouvá do řešení úkolů v rámci projektu. Přitom si žáci znalosti ještě doplňují a upevňují. Podstatné je, že si poznatky vkládají do širších souvislostí, aby je mohli později využít.

Při práci na projektech je úkolem učitele naplnit vyučovací dobu činnostmi s takovým obsahem, aby byla probírána a procvičována témata z jednotlivých oblastí rámcového vzdělávacího programu. Pro pedagoga, který je zvyklý tradičním způsobem probírat látku a postupovat podle učebnice, je to velice obtížný úkol. Dosavadní úspěchy s projektovou výukou v mnoha třídách a školách dokazují, že si nové způsoby školní práce získávají oblibu. V zemích EU se v oblasti primárního vzdělávání projekty stávají běžnou metodou práce ve škole. Předchozí „tradiční – klasická“ výuka je posuzována jako překonaná záležitost 19. a 20. století.

Projektová výuka získává na oblibě
 

Propojovat obsahy předmětů umožňovaly pokyny MŠMT již od poloviny 90. let (organizace výuky v celcích pojatých odlišně od tradičních vyučovacích hodin, kombinace učiva za účelem jeho integrace, nepravidelné rozvržení výuky, sdružování tříd, modulové uspořádání učiva apod.). Nyní je třeba zakotvit požadavky na uplatňování projektové metody ve školním vzdělávacím programu. Pak už jde jen o odvahu a vlastní schopnost nové metody prosadit.
 

Projekty k dispozici
 

V našich školách v současnosti už probíhají stovky výukových projektů. K popisu jednoduchého projektu stačí 1 stránka. Stručný popis poslouží jako nápad a inspirace, detaily realizace projektu ve své třídě si musí promyslet každý vyučující sám.
 

Čarodějnice Malý projekt pro 1. nebo 2. třídu Projekty v nejnižších třídách se často vztahují ke světu pohádek.Pohádkové bytosti navodí zájem dětí a tím se ke splnění různých vzdělávacích cílů se nabízí řada možností.

Naše ZOO Projekt uskutečněný se skupinou dětí 1., 2., a 3. ročníku v málotřídní škole Základním námětem pro výukový projekt může být nějaký zajímavý zážitek dětí, v tomto případě společná návštěvy zoologické zahrady.

Pravěk Projekt uskutečněný v 5. třídě. Dávná historie je vděčným tématem pro malé projekty. Vlastivěda - to jsou i velice zajímavé zážitky spolené s představami o tom, jak žili naši předkové.

Jablka Projekt pro 2. třídu. Některým projektům může dát rámec roční období a činnosti, které jsou pro toto období typické. Tento projekt byl převzat z německé školy.

Drak Projekt pro 1. třídu Pouštění draka zajímá děti v 1. třídě hned po zahájení školy. Učivo jednotlivých předmětů se "rozpustí" v hlavním tématu a učení se tak stává sledem zajímavých zážitků.

Vesmír Projekt pro 5. třídu Východiskem je učivo přírodovědy. Zadané úkoly pro realizaci projektu se týkají jednotlivých oblastí učiva. Na určitých úkolech děti spolupracují. Jedním z výsledků projektu je vytvoření modelu sluneční soustavy.

Po sýrové stezce Projekt pro 5. třídu Informace o projektech je možné získat i na webových stránkách některých škol. Prezentace projektu na internetu by měla být jedním z úkolů stanovených na počátku jeho řešení.

O vodě a s vodou Projekt byl převzat ze školy v Německu, která jej prezentovala na svých webových stránkách. Na informační stránce o projektu naleznete odkaz ke stažení pracovních listů a dalších materiálů  k tématu "VODA", které je možné při řešení projektu využít (včetně malých multimediálních programů).

Den země Projekt proběhl ve 3. A v základní škole Žižkov v Kutné Hoře v rámci projektového dne "Den Země". Během projektu bylo pořízeno i několik fotografií z činnosti dětí. Prezentace projektů na internetu umožní, aby se s nimi mohl seznámit kdokoliv a získat tak inspiraci pro svou práci.