Úvodem
Po přelomovém roce1989 se začalo naše školství měnit. Požadavky na demokratizaci, liberalizaci a humanizaci vzdělávání byly naplňovány v průběhu devadesátých let 20. století a vedly k novému formulování cílů vzdělávání a výchovy i k využívání nových výukových strategií. Po vydání zákona č. 561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) začaly školy pracovat podle školních vzdělávacích programů, které umožňují změny v organizaci výuky a používaných metodách.
Stále častěji se tak můžeme v našich školách setkat se způsoby školní práce, které jsou v primárním vzdělávání v zahraničí rozšířené a které se označují jako "otevřené vyučování" ( "offener Unterricht", open classroom"). V mnohém tyto změny navazují i na tvořivý přístup našich učitelek a učitelů.
Na Pedagogické fakultě v Hradci Králové byl v roce 1996 realizován
projekt Grantové agentury České republiky "Alternativní učební osnovy pro
3. ročník základní školy založené na principu otevřeného vyučování".
Rozvoj otevřeného vyučování podporoval v několika školách Open Society Fund Praha v rámci
programu ALEMS (Alternative Educational Models Support) v letech 1997 - 1999.
Základní informace prezentované na doméně "Otevrene-vyucovani.cz" byly
shromážděny ve spolupráci s učitelkami a učiteli zapojenými v těchto projektech
a dále při řešení projektu MŠMT "Podpora a rozvoj nových přístupů ve vzdělávání"
v letech 2003 a 2004. Byly využity i poznatky ze zahraničních škol, zejména z
Nizozemska, Německa a Rakouska. Stránka byla rozšířena při řešení projektu FRVŠ
"Vzdělávací program otevřené vyučování" v roce 2007 a je postupně aktualizována.
Informace o otevřeném vyučování nabízí i metodický portál na podporu kurikulární
reformy www.rvp.cz sekci "Základní vzdělávání".
Obsah a charakteristika jednotlivých oblastí domény "Otevrene-vyucovani.cz"
1. Starý a nový koncept
Způsoby výuky v primárním vzdělávání se u nás v posledních letech
začaly měnit. Tato změna je určitým střetem s naší vžitou tradicí a proto se
někde prosazuje s obtížemi. Nové
pojetí školní práce by se mělo objevit i ve formulování školních vzdělávacích
programů.
2. Hlavní východiska
Otevřené vyučování zavádí do výuky řadu nových prvků. Přitom
vychází z několika principů, kterými jsou doplňovány a překonávány
dříve prosazované zásady školního vzdělávání. Jedná se například o
humanizaci výuky, respektování individuálních předpokladů a potřeb, využívání
poznatků neurodidaktiky, přechod od transmisivního ke konstruktivistickému
pojetí výuky apod.
3. Uspořádání místnosti
Otevřené vyučování vyžaduje změnit tradiční uspořádání místnosti.
Místnost pro výuku musí vyhovovat novým formám činnosti žáků, z nichž
je pro otevřené vyučování charakteristická především "volná práce".
Pro práci není třeba více prostoru, nýbrž jeho jiné členění. Lze počítat
i s poměrně vysokým počtem žáků ve třídě.
4. Pravidla
Každá činnost vyžaduje dodržování určitých pravidel. Nový způsob
práce při otevřeném vyučování vyžaduje jiná pravidla, než jaká platí
v tradičně organizované škole a při tradičně organizované výuce. Zvlášť důležitá je příprava pravidel,
podílejí se při tom i děti.
5. Rozvrh činností
Vzhledem k tomu, že při otevřeném vyučování dochází k integraci
tradičně pojatých předmětů školní výuky, je lepší než o vyučovacích hodinách hovořit
o jednotlivých činnostech, které naplňují denní program. Proto je
tradiční "rozvrh hodin" nahrazen "rozvrhem činností".
Při organizování vhodných činností lze také lépe realizovat záměry rámcového
vzdělávacího programu - například zařazovat průřezová témata.Týdenní
a na něj navazující denní rozvrh činností strukturuje školní práci
a z pohledu žáka dává všemu pevný řád, což je při otevřeném vyučování
velmi důležité.
6. Volná práce
Klíčem ke změně školní práce podle zásad otevřeného vyučování
je pravidelné zařazování "volné práce". V době, která je takto
označena v denním rozvrhu činností, mají žáci možnost sami si svou práci
organizovat. Pro časové úseky volné práce je třeba vymezit činnosti a úkoly
vyučujícího a činnosti a úkoly žáků.
7. Týdenní plán
Pro otevřené vyučování, zejména pro tu jeho část, která se v
rozvrhu označí jako "volná práce", je třeba žákům rámcově stanovit určité
úkoly. K tomu se používá zvláštní tiskopis "týdenní plán".
8. Pracovní materiály
Aby žáci mohli samostatně pracovat, musí mít k dispozici dostatek vhodných
materiálů. Některé materiály (například pracovní listy) mohou být jen na jedno
použití, jiné materiály (kartotéka úkolů) se využívají trvale. Lze využít
materiály z nabídky různých vydavatelství, nebo si vyrábět materiály svépomocí.
Stále větší nabídku materiálů poskytuje internet.
9. Hodnocení
Při otevřeném vyučování není pozornost zaměřena na časté zkoušení a známkování.
Důležitější je činnost žáků - plnění úkolů v týdenním plánu a jejich posouzení z
hlediska splnil - nesplnil. Důraz se klade i na sebehodnocení žáků. Výsledky
vzdělávání se na vysvědčení vyjadřují slovně.
10. Projekty
Samozřejmou součástí otevřeného vyučování je využívání výukových projektů.
Projekty mají mezipředmětový (mezioborový) charakter. Projekty se začleňují do
ročního plánu činnosti jednotlivé třídy i celé školy.
11. Spolupráce s rodiči
Rodiče (prarodiče) se mohou podílet na otevřeném vyučování mnoha způsoby.
Nejčastější je účast při výuce (spolupráce s vyučujícím) a dále pomoc při
různých projektech. Je důležité, aby rodiče byli se zásadami a průběhem
otevřeného vyučování dobře seznámeni a mohli spolupracovat.
12. Pohled do zahraničí
Otevřené vyučování využívá v zahraničí mnoho škol. Jedná se o běžné primární
školy i o školy, které navazují na reformní pedagogické koncepce, zejména C. Freineta, P. Petersena
(Jenský plán), Daltonský plán aj.
Obsah stránek "Otevřené vyučování" je průběžně
aktualizován.
Datum poslední aktualizace: 1. 1. 2022.
Dotazy a náměty shromažďuje a další informace poskytuje
řešitel projektu vladimir.vaclavik@uhk.cz
Ústav primární a preprimární edukace Pedagogické
fakulty Univerzity Hradec Králové
ZPĚT na hlavní stránku OTEVŘENÉ VYUČOVÁNÍ